Ohlédnutí za poutí na Uhlířský Vrch

Milovaní bratři a setry v Kristu,

děti prožívají čas prázdnin, mnozí rodiče spolu s nimi čas dovolených. Již tradičně se jedná o mnohdy vzácný, společně strávený čas rodinné pospolitosti. Jistě jsme mnozí prožívali letošní, nejen velehradskou, pouť ke svatým věrozvěstům Cyrilu a Metoději se zvláštní intenzitou. Letos, jak velmi dobře víte, jsme se společně, v rámci všech farností spravovaných naším řádem v okolí Bouzova, vydali na první pouť k Panně Marii Pomocné na Uhlířský Vrch u Bruntálu. Při cestě k tomuto poutnímu místu, jak už bývá dobrým zvykem, jsme se pomodlili svatý růženec, zapěli mariánskou píseň a vyslechli si několik informací především historických a kunsthistorických (nechybělo okénko geologické, hydrologické a zajímavosti týkající se květeny a zvířeny) vztahující se k lokalitě Uhlířského Vrchu, milostného obrazu Panny Marie Pasovské, Lucase Cranacha staršího, Bruntálu, Karlovy Studánky. Po absolvování krásné křížové cesty prastarou lipovou alejí (z r.1777) pod vedením Otce Metoděje, jsme po vyslechnutí zajímavého příspěvku především o nedávné historii poutního místa v podání pana Karla Peschkeho, společně slavili mši svatou. Po mši svaté jsme se přesunuli do nedalekého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Bruntále, kde po modlitbě Anděl Páně následovala krátká prohlídka a přesun na oběd. Poté jsme již byli očekáváni na původně řádovém bruntálském zámku. Po prohlídce jsme odjeli do původně řádových lázní Karlova Studánka založených roku 1780 velmistrem Maxmiliánem, kde po procházce naše kroky směřovaly do kostela Panny Marie Uzdravení Nemocných, kde jsme přijali novokněžské požehnání vkládáním rukou řádového novokněze P. Jakuba Jírovce. Závěr společné pouti patřil společným nešporám. Myslím, že se nám pouť všem moc líbila a snad jsme tak položili základ nové tradice v rámci námi spravovaných farností. Děkuji všem, kdo byli jakýmkoliv způsobem nápomocni.

P. Norbert Jan Maria OT

Křížová cesta je dílo řezbáře pana F. Nedomlela. Poutní kostel pak J. F. Ganse - 1756 až 1765. Původně zde byla dřevěná kaple, která nestačila náporu poutníků. Poutní kostel P. Marie Pomocné měl velkou smůlu, protože ve městě byla umístěná posádka Sovětů. Sověti, kteří střežili socialismus v poutním kostele, si v něm topili vším, co bylo po ruce. Pálili obrazy, sochy světců, vše, co jim padlo pod ruku. Počmárali zdi azbukou a stříleli do zdí. Smutné je, že obrazy rozřezávali nejen vojáci této armády, ale k ničení se přidali i čeští vandalové. A tak se z bohatého, nádherného inventáře kostela vlastně kromě obrazu Panny Marie a dvou soch nezachovalo vůbec nic.

Účast poutníků z jednotlivých farností:
Náměšť na Hané: 22 ; Luká 14 ; Měrotín 11 ; Chudobín 5 ; Bílá Lhota 2 ; Bouzov 5.
Jelo se třemi autobusy a celkový počet poutníků dosáhl 64 osob.

 Fotoreportáž naleznete zde 

(red.)